HLAVNÍ MENU
 
22 / 7 / 2013

Tendr na dostavbu Temelína se odkládá minimálně o rok

ČEZ nedokončí výběrové řízení na dodavatele bez jistoty státní garance za cenu elektřiny z JETE

Temelin 8.jpg

Společnost ČEZ oficiálně oznámila, že vítěze tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín vybere minimálně o rok později, než předpokládal původní harmonogram. Původně měla být vítězná firma vyhlášena dokonce již v září letošního roku. S tím, že k podpisu smlouvy s dodavatelem mělo dojít na přelomu roku. Z nového vývoje plyne, že vítěz tendru na dostavbu Temelína může být znám nejdříve zhruba na konci roku 2014. Přičemž další okolnosti a zejména podmínky ČEZ nahrávají spíše pozdějšímu termínu a celkovému oddalování procesu výběrového řízení.
Představitelé ČEZ oficiálně uvedli, že výběrové řízení na dodavatele lze oficiálně dokončit až tehdy, když bude potvrzeno, že stát zavede „kompenzační“ schéma, tedy nějakou formu garantované, respektive fixované ceny elektřiny vyrobené v dostavěných blocích JETE. Domácí energetický lídr veřejně přiznává, že postavit a provozovat nové bloky v Temelínu má smysl jen tehdy, pokud by cena silové elektřiny činila minimálně 70 eur/MWh. Tedy až bude zřejmé, bude zajištěna návratnost prostředků investovaných do stavby 3. a 4. bloku JETE. Přitom, aktuální (31.7. 2013) tržní cena silové elektřiny je pod úrovní 36 eur/MWh...
Státní podporu dostavbě Jaderné elektrárny Temelín (respektive provozu "dostavěného" Temelína) zamýšlelo Ministerstvo průmyslu původně formou „garantované výkupní ceny pro významné bezemisní zdroje“. Jedná se o schéma tzv. "contract for difference", ve kterém  se počítá rozdíl mezi předem nastaveným tarifem a tržní cenou elektřiny (více viz grafy v další části článku).
Později se na scéně objevila další varianta státní podpory pro společnost ČEZ a provoz zvažovaných nových bloků temelínské jaderné elektrárny. Má jít o podporu formou tzv. "capacity fee", při které je poskytována přímá dotace provozovateli určité výrobní kapacity (instalovaného výkonu) potřebného pro spolehlivý provoz přenosové soustavy. Uvažuje se o tom, že taková forma podpory by byla nově zakotvena v připravované novele tzv. Energetického zákona. Tato forma podpory provozu vybraným (jaderným) kapacitám ("capacity fee") již existuje i v některých zemích EU.   
Při uplatnění kterékoliv varianty státní podpory případného provozu dostavěného Temelína by státem byla vytvářena vážná hrozba pro zachování konkurenčního prostředí na tuzemském trhu výroby elektřiny. Významnou ranou domácí konkurenci je již právě probíhající rozdělování trhu hnědouhelného paliva a klasických zdrojů mezi ČEZ a Czech Coal (viz samostatné aktuální téma ENERGOSTAT: "Těžební společnosti si přeprodaly palivo a velkou elektrárnu"). Dostavba Temelína a zavedení státní podpory provozu nových jaderných kapacit by situaci na trhu dále podstatně zhoršily. 

Mediální přestřelky kolem průběžných výsledků výběrového řízení na dodavatele pro dostavbu Temelína poněkud upozadily otázku rentability a reálné potřebnosti  3. a 4. temelínského bloku, ale zejména problém  státní podpory, respektive státem dotované ceny silové elektřiny generované v temelínském jaderném zdroji a dopadů takové podpory na energetický trh v České republice.
To, že dostavba Temelína za současných podmínek na trhu (nízká cena elektřiny; totální zhroucení hodnoty emisních povolenek) není investičně rentabilní, je všeobecně přijímán jako objektivní fakt. Méně už bývá diskutována potřebnost dostavby 3. a 4. bloku z hlediska bilance budoucích výrobních kapacit a jejich dostatečnosti pro zachování energetické bezpečnosti ČR.
Nelze opomenout podstatnou změnu: na domácím trhu výroby elektřiny v dlouhodobém horizontu nečekaně „přibývá“ významný „staronový“ zdroj – Elektrárna Chvaletice (instalovaný výkon 800 MWe). ČEZ chtěl totiž původně ukončit či radikálně utlumit provoz chvaletického zdroje v roce 2015. Nový vlastník Elektrárny Chvaletice, společnost Litvínovská uhelná (fakticky skupina Czech Coal), se však jistě bude snažit zdroj provozovat dlouhodobě, tzn. v horizontu desítek let. V opačném případě by tato akvizice do impéria Pavla Tykače nedávala ekonomický smysl.
Vzhledem k zachování této 800megawattové klasické kapacity v provozu se nutně objevuje pochybnost, zda je pro ČEZ opravdu tak časově naléhavé investovat – se státní podporou v zádech – několik stovek miliard korun do nevyzpytatelného projektu nových temelínských bloků. Navíc v situaci, kdy export elektřiny z ČR dosáhl v roce 2012 úrovně téměř 29 TWh (což je více než 9-ti násobek výroby elektřiny v Elektrárně Chvaletice a více než dvojnásobek celkové roční výroby prvních dvou bloků Temelína…). Tento argument platí i s přihlédnutím k tomu, že ve střednědobém horizontu ČEZ plánuje útlum některých klasických zdrojů (i když současně pracuje na revitalizaci klasických elektráren…).
Je zřejmé, že nezávislé domácí energetiky by se tváří v tvář gigantickému státnímu molochu, jehož podstatná část výroby elektřiny by fungovala na bázi garantované výkupní ceny (ať už formou "contract for difference" nebo "capacity fee"), ocitly v nerovném až téměř beznadějném postavení. Státem garantovaná cena elektřiny byla původně uvažována a diskutována jako podpora určená výhradně novým temelínským blokům. Je evidentní, že ministerstvo průmyslu, z jehož dílny myšlenka šířeji koncipované podpory všem významným bezemisním zdrojům pochází, si zaleklo možného rozporu s pravidly EU, jež zakazují poskytování státní finanční podpory konkrétním firmám .
Případné poskytnutí garance ceny „významným bezemisním zdrojům“ je cílenou podporou jaderných elektráren provozovaných u nás jednou jedinou společností, jejímž 70% vlastníkem je stát. I bez ohledu na zdánlivě širší vymezení podpory („významné bezemisní zdroje“) je konkrétní finanční podpora pro společnost ČEZ zcela evidentní.  Fakticky tím stát vytváří další faktor vedoucí k vytlačování nezávislých zdrojů z domácího trhu.
Pokud by mezi státem a ČEZ byla pro Temelín uzavřena smlouva „contract for difference“, znamenalo by to, že stát stanoví pevnou výkupní cenu silové elektřiny s tím, že:  A/ pokud se tržní cena bude pohybovat pod onou stanovenou/garantovanou, bude stát firmě ČEZ rozdíl cen doplácet, B/ pokud se tržní cena bude pohybovat nad garantovanou cenou, tento rozdíl cen (tržní mínus garantovaná) by ČEZ odváděl do státního rozpočtu.
Tento model dle představ  ČEZ ukazuje obrázek 1. Je zřejmé, že pokud by tento model odpovídal reálnému vývoji, mohl by být považován za dlouhodobě neutrální a to alespoň z pohledu příjmů a výdajů státní pokladny. I tak by však ČEZ byl zvýhodňován oproti konkurenci (zejména vůči klasickým zdrojům, respektive nezávislým výrobcům energie, neboť těm by se žádné garanční výpomoci či podpory ze strany státu nedostávalo).

Obrázek1.jpg

 

Z dnešního pohledu je však takový vývoj cen elektřiny oscilující kolem tak vysoké ceny elektřiny zcela nereálný. Naopak zcela reálný je dlouhodobý vývoj ceny elektřiny dle obrázku 2.  Jak je z obrázku patrné, ČEZu (oběma jaderným elektrárnám ČEZ? Nebo jen 3. a 4.bloku JETE?) by z modelu „contract for difference“ plynula dlouhodobá masivní státní podpora, která by v důsledku musela nutně vést k totální eliminaci všech ostatních nezávislých (státem nepodporovaných) energetických zdrojů.

 

 Obrázek2.jpg

Vše výše uvedené jednoznačně podtrhuje rizika dostavby Temelína pro ČEZ a potenciálně i hrozivé důsledky pro českou energetiku z hlediska udržení domácího konkurenčního trhu, jehož hlavním beneficientem jsou miliony spotřebitelů elektřiny v České republice.

   . . . . . .

Pozn.: Redakce ENERGOSTAT se obecně hlásí zcela jednoznačně k podpoře jaderné energetiky a k intenzivnímu rozvoji nových jaderných či dokonce fúzních zdrojů ve světě i v ČR. ENERGOSTAT se neztotožňuje s negativními ekologickými ani bezpečnostními argumenty proti jaderným elektrárnám.

 

   Stručná historie a budoucnost dostavby JE TEMELÍN

 2025 – Předpokládané dokončení obou nových bloků.

2016-2017 – Předpokládané zahájení dostavby.

Konec roku 2013 – Předpokládaný výsledek správního řízení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o povolení stavby nových bloků Jaderné elektrárny Temelí.

Září 2013 – Předpokládané definitivní rozhodnutí o dodavateli pro dostavbu.

13. března 2013 – Vláda ohlásila záměr zavést garantovanou cenu elektřiny pocházející z nízkoemisních technologií. Tato garance by se dle vlády měla týkat jaderné energetiky i obnovitelných zdrojů. Motivací je podpora dostavby dalších bloků JE Temelín, ale garance pouze pro jeden subjekt by pravděpodobně neprošla schvalováním EU.

13. března 2013 - Konsorcium MIR.1200 uzavřelo smlouvy o smlouvách budoucích s českými společnostmi ZAT, HOCHTIEF CZ a ÚJV Řež, ve kterých se strany zavazují k budoucí spolupráci v případě výhry konsorcia v tendru na dostavbu JE Temelín.

7. března 213 –Konsorcium MIR.1200 oznámilo, že v průběhu března hodlá založit společnost Nuclear Power Alliance, která by v případě výhry v tendru měla řídit přípravu a průběh dostavby JE Temelín. 66 % společnosti bude ovládat Rosatom prostřednictvím dvou dceřiných společností, Škoda JS získá 34 %.

28. února 2013 – ČEZ opět nezveřejnil předběžné výsledky tendru na dostavbu JE Temelín. Původní termín zveřejnění byl v prosinci roku 2012, později byl přeložen na konec února 2013. Dle vyjádření mluvčího společnosti ČEZ výsledky zveřejní první týden v březnu.

27. února 2013 – Agentury Donath Business & Media a PPM Factum Research zveřejnily průzkum, podle kterého jsou tři pětiny odborné veřejnosti pro dostavbu JE Temelín, ale 69 % je výrazně proti zavedení státních garancí cen.

25. února 2013 - Vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška v rozhovoru pro server Česká pozice řekl, že s vítězem tendru, kterého ČEZ pravděpodobně letos vybere, hodlá uzavřít zatím jenom předběžnou smlouvu. Nevyloučil ani, že ČEZ nevybere nikoho.

25. února 2013 - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl stížnost Arevy proti vyloučení z tendru na dostavbu JE Temelín. ČEZ podle něj postupoval v souladu se zákonem. Areva vyjádřila záměr se proti rozhodnutí odvolat.

20. února 2013 – Westingouse oznámil, že v případě jeho vítězství v tendru budou většinu oceli a hutních výrobků pro dostavbu JE Temelín dodávat české firmy.

7. února 2013 - Státní úřad pro jadernou bezpečnost přerušil řízení o povolení dostavby JE Temelín z důvodu nedostatků v dokumentaci.

18. ledna 2013 – Projekt dostavby JE Temelín prošel procesem posuzování dopadů na životní prostředí (EIA). Ministerstvo životního prostředí projekt schválilo za předpokladu splnění 90 stanovených podmínek.

19. prosince 212 – Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že společnost dále počítá s dostavbou 3. a 4. bloku JE Temelín, bude ovšem od vlády požadovat garanci ceny energie.

3. prosince 2012 – Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová  při návštěvě Prahy podpořila nabídku americké firmy Westingouse na dostavbu JE Temelín.

30. listopadu 2012 – ČEZ podal k Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost žádost o povolení umístění stavby 3. a 4. bloku JE Temelín.

8. listopadu 2012 – Areva podala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže odvolání proti vyřazení z tendru na dostavbu JE Temelín a zažádala o pozastavení tendru.

8. listopadu 2012 – Vláda projednala aktualizovanou Státní energetickou koncepci, která klade zásadní důraz na jadernou energetiku. Před schválením musí návrh ještě projít procesem posouzení vlivu na životní prostředí (SEA).

30. října 2012 – ČEZ odmítl námitky firmy Areva na vyloučení z tendru na dostavbu JE Temelín, podle společnosti Areva nesplnila v nabídce zákonné požadavky.

5. října 2012 – ČEZ oznámil, že z důvodů nesplnění požadavků veřejné zakázky vyřazuje společnost Areva z tendru na dostavbu JE Temelín.

12. září 2012 – Ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že hodlá v roce 2013 zavést garanci cen pro jaderné elektrárny.

3. července 2012 – ČEZ otevřel obálky s nabídkami 3 zájemců o dostavbu JE Temelín a potvrdil, že nabídky společností Westinghouse, Areva a konsorcia MIR.1200 splnily náležitosti podle zákona o veřejných zakázkách.

20. června 2012 – Jihočeský hejtman Jiří Zimola vyjádřil podporu kraje pro dostavbu JE Temelín.

9. května 2012 – ČEZ oznámil, že počítá s možností vstupu strategického partnera do projektu dostavby JE Temelín.

11. dubna 2012 – Vláda rozhodla o posílení dopravní infrastruktury v jižních Čechách v souvislosti s dostavbou JE Temelín.

5. března 2012 – Areva podepsala memorandum o porozumění při dostavbě JE Temelín se 14 českými firmami.

30. ledna 2012 – Westinghouse podepsal memorandum o porozumění při dostavbě JE Temelín s firmou Metrostav.

1. prosince 2011 - Westinghouse uzavřel memorandum o porozumění při dostavbě JE Temelín s firmou Vítkovice. 

31. října 2011 – ČEZ vyzval kvalifikované zájemce o dostavbu Jaderné elektrárny Temelín k podání nabídek a zároveň firmám Areva, Westinghouse a konsorciu MIR.1200 předal zadávací dokumentaci.

25. října 2011 -  Jihočeský hejtman Jiří Zimola řekl, že souhlas s dostavbou JE Temelín dá v případě, že stát finančně podpoří dopravní infrastrukturu v Jihočeském kraji.

15. září 2011 – Daniel Beneš nahradil Martina Romana v čele ČEZ.

18. února 2011 – ČEZ posunul termín dokončení na rok 2025.

9. února 2011 – Vláda v souvislosti s dostavbou JE Temelín schválila investice do přenosové soustavy a posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Říjen 2010 – Vláda potvrdila, že vítěz tendru by měl být vybrán v roce 2013 a stavba dokončena v roce 2020.

Říjen 2009 – Společnosti ŠKODA JS, JSC Atomstroyexport a JSC OKB Gidropress podepsaly smlouvu o vytvoření mezinárodního konsorcia s názvem MIR.1200.

Srpen 2009 – ČEZ zahájil výběrové řízení na dostavbu dalších bloků JE Temelín, do tendru se přihlásily společnosti Westinghouse (USA), Areva (Francie) a Atomstroyexport (Rusko).

Duben 2009 – Jihočeský kraj souhlasil s výstavbou dalších bloku JE Temelína výměnou za státní investice v regionu.

Červenec 2008 – Na návrh tzv. Pačesovy komise zahájil ČEZ proces posuzování vlivu dostavby 3. a 4. reaktoru na životní prostředí (EIA).

Březen 2004 – Stát vydal Státní energetickou koncepci, kladoucí důraz na rozvoj jaderné energetiky.

Únor 2004 – Jihočeský kraj odmítl záměr na vybudování 3. a 4. bloku JE Temelín.

2002 – Zahájen zkušební provoz prvního bloku, o rok později i druhého.

2000 – Dokončena stavba 1. a 2. bloku.

1993 – Vláda ČR znovu schválila dostavbu 1. a 2. bloku.

1990 – Vláda ČSFR rozhodla o zastavení prací na 3. a 4. bloku, dokončit se měly pouze první dva.

1987 – Začátek stavby provozních objektů.

1982 – Dohoda o stavbě byla rozšířena na 3. a 4. blok.

1981 – Československo uzavřelo se Sovětským svazem dohodu o stavbě.

1980 – Padlo rozhodnutí o stavbě 1. a 2. bloku jaderné elektrárny v Temelíně.



Zpět